Úřad městyse Škvorec
Masarykovo náměstí 122
250 83 Škvorec
IČO: 00240869
MĚSTYSŠkvorec
IČO: 43 75 04 94
Sekretář klubu - nábor nových hráčů
www: http://www.sokolskvorec.ic.cz/
Stránky procházejí pravidelnou údržbou a nemusejí fungovat. Všechny dotazy rád zodpoví pan Němeček.
Výběr z publikace 70 let T.J. Sokol 1898-1968, 40 let sportovců ve Škvorci 1928-1968, vydala TJ SOKOL ŠKVOREC
Sokol byl ve Škvorci založen roku 1898. V té době byl Škvorec největší obcí v celém okolí, byl jedním ze středisek lichtenštejnského panství se zámkem a poplužním dvorem a pivovarem. Škvorec měl na 1300 obyvatel. Skladba tehdejších obyvatel byla převážně zemědělská, byly zde ale již četné živnosti (32), jen malá část obyvatel chodila za prací mimo obec. V době snahy o založení tělovýchovné jednoty působila zde již organizace Sboru dobrovolných hasičů.
Zakládání sokolských jednot se dělo v období politického probuzení našeho národa koncem 19. století, v době existence Rakousko- Uherské monarchie, v dobách národnostního a politického útisku. Sokolské jednoty v té době měly kromě své tělocvičné činnosti, kulturní práce i politické zaměření proti Rakousko-Uherskému státu a habsburské monarchii s touhou po získání samostatnosti českého státu.
Z počátku založení tělovýchovné jednoty Sokol ve Škvorci z roku 1898 se nám zachovalo jen málo zpráv. Z tehdejších záznamů se po požáru staré sokolovny v roce 1932 zachovala jen ohořelá záznamní kniha o schůzové činnosti. Iniciátory založení jednoty sokolské byli majitel pivovaru Alois Koldinský, lékař Václav Golombiovský a konečně i sama sokolská župa středočeská, která uspořádala na jaře 1898 výlet do Škvorce, aby zde podpořila myšlenku založení tělovýchovné jednoty.
Když byla organizační půda prvními nadšenci připravena, dochází k založení tělovýchovné jednoty. V neděli 11. dubna 1898 dopoledne se sešlo v hostinci "Na růžku" 37 pozvaných občanů, kteří se rozhodli ustavit ve Škvorci tělovýchovnou jednotu Sokol. Značnou zásluhu o založení Sokola měl tehdejší nájemce pivovaru František Hrstka, který v mládí cvičíval v Malostranském sokole v Praze jako sladovnický tovaryš.
Zakládajícími členy Sokola podle dochovaných záznamů byli občané:
Bylo to prvních 15 občanů Škvorce, kteří tvořili základ sokolské jednoty. Ustavující valná hromada se konala "Na růžku" v neděli dne 24. dubna 1898 odpoledne, v době, kdy byla také hradešínská pouť. Prvním starostou jednoty byl zvolen František Hrstka, náčelníkem učitel Antonín Dočekal.
První cvičení mužů bylo zahájeno počátkem září 1898 za průměrné účasti 12 účastníků v hostinci "Na růžku". Prvním cvičitelem byl náčelník Antonín Dočekal. Neboť nebylo žádné cvičební nářadí, byly cvičeny zpočátku jen pořadová a prostná.
Slavnostní zahájení bylo připraveno na 28. září, kdy byl otevřen nový hostinec u Koldinských za pomoci sokolské jednoty z Českého brodu tělocvičnou akademií, při níž koncertovala Kmochova hudba z Kolína.
V tomto roce byla zadány spolkové stanovy jednoty a jako sokolská jednota bylo usneseno vstoupit do středočeské sokolské župy. Z dochovaných záznamů o zahájení cvičení lze se zmínit, že se cvičilo v úterý a v pátek, ženy v sobotu večer a dorostenci v neděli dopoledne. Bylo objednáno první nářadí a na jeho úhradu byla provedena mezi členstvem jednoty půjčka, která vynesla na tehdejší dobu značný peníz, 120 zlatých.
Již v příštím roce 1899 bylo za pomoci středočeské župy a sokolské jednoty Český Brod provedeno veřejné cvičené,. Cvičilo se na dvoře pivovaru. Jednota ve svých počátcích byla kromě tělocvičného spolku také činnou organizací kulturní. Byly pořádány výlety (Lipany, Mnichovice, Říp), hrálo se divadlo. Přispívalo to i k získání finančních prostředků, z kterých jednota ve své činnosti žila.
V roce 1899 byli vysláni na školení první cvičitelé - Dočekal, Zelenka a Sadílek. V tomto roce byl uspořádán i první sokolský ples a 2 zábavy.
V roce 1901 se zúčastnila škvorecká jednota IV. všesokolského sletu v Praze v počtu 15 mužů.
V letech 1902 se zúčastnilo 7 cvičenců mužů zájezdu na Moravu a sokolského sletu v Ostravě ve dnech 7. - 8. září. V tomto roce také cvičenci cvičí na veřejných cvičeních v Uhřiněvsi a Českém Brodě.
V té době bylo pořízeno stálé jeviště za 213 zlatých, a tak se začala rozvíjet pestrá divadelní činnost. Divadlo se hrálo téměř každý měsíc a bylo naštěvováno nejen diváky ze Škvorce, ale i z okolních obcí. Byly uspořádány také 2 hudební pořady a 5 vzdělávacích přednášek.
Zajímavý zápis v kronice je z výborové schůze z 22. dubna 1902. Jednota připravovala přednášku o době husitské. Tehdejší hradešínský farář Kahun bouřil z kazatelny proti této přednášce a nabádal účastníky bohoslužeb, aby tuto kacířskou přednášku bojkotovali a znemožnili. Opak byl však ten, že na přednášce bylo 73 osob a v kostele jen v této době mizivá účast.
V roce 1905 byl založen odbor pěvecký.
V roce 1906 prvně v jednotě začali cvičit žáci. Ve cvičebním záznamu byla zaznamenána docházka průměr 15 cvičenců.V tomto roce byla rovněž založena knihovna při jednotě a odebírány první časopisy Světozor, Právo lidu, Cvičitelské listy a Sokolský sborník.
Ze zápisu z výboru z roku 1907: "... dívkami a ženami škvoreckými bylo požadováno, aby v sokolské jednotě byl ustaven ženský odbor. Když prý muži tráví ve cvičení i po cvičení mimo domov, tak i pro ženy se tato spolková činnost založí". A tak na žádost jednoty uspořádaly ženy Vyšehradského Sokola v neděli 6. října 1907 v tehdejší tělocvičně ukázku cvičební hodiny pro ženy a po ní přednášku. Po schůzi se přihlásilo 18 dívek. Vzhledem k tomu, že nebyla žádná žena cvičitelka, cvičil ten rok ženy sám náčelník Klement Zika.
Roku 1908 byly oslavy 10. výročí založení tělovýchovné jednoty Sokol ve Škvorci. 5. července se ve Škvorci uspořádalo veřejné cvičení 7. okrsku, kterého se zúčastnilo 25 mužů a 15 žen a bylo navštíveno diváky ze Škvorce i okolních obcí. Kromě veřejného cvičení byla toho roku na podzim uspořádána akademie, několik zábav během roku, 3 divadelní představení a 4 přednášky. V tomto roce byla také za pomoci naší jednoty založena sokolská jednota v Přišimasech.
V letech 1910-1914 se projevil nedostatek schopných cvičitelů. Jednota byla převedena z okrsku Středočeské župy do okrsku Praha-Žižkov. Byl založen menšinový odbor na podporu jednot v poněmčeném území, který pořádal sbírky a kulturní akce. V roce 1912 se zúčastnilo 14 mužů a 6 žen cvičení na V. všesokolském sletě v Praze.
Rok 1914 - rok vypuknutí I. světové války. Právě když se konala ve Škvorci pouť a v hostincích se tančilo, vypukla válka a byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Z počtu 76 mužů v jednotě, narukovala plná polovina na vojnu. Vzhledem k tomu, že došlo Rakousko-Uherskou vládou k rozpuštění sokolské organizace 7.12.1915, usnesla se výborová schůze jednoty ze dne 27.12.1915, věnovat veškerý svůj majetek obci. V letech 1916-1917 se tajně cvičilo a činnost udržoval náčelník Vaněk.
V roce 1918 došlo k obnovení činnosti jednoty, bohužel celá řada členů se z války nevrátila, na bojišti padl i náčelník jednoty Pospíšil. 11. prosince 1918 se konala členská schůze, na které se členové usnesli založit fond pro stavbu sokolovny.
Léta 1919 až 1920 byla pro jednotu velmi úspěšná. Dnešní cvičiště bylo získáno kupní smlouvou. Místní školní rada darovala jednotě domek čp. 59 na stavbu příští tělocvičny a část parcely výměnou za dolní část dnešní školní zahrady. Škvorecká jednota ustavila svoji pobočku ve Slušticích.
S úpravou hřiště bylo započato na jaře roku 1922. Každý člen měl odpracovat 12 hodin, někteří odpracovali několikanásobek. A tak konečně po 24 letech trvání jednoty ve Škvorci bylo bylo otevřeno trvalé cvičiště, které od těch dob využívala i škola. Toto cvičiště za dnešní sokolovnou bývalo v majetku lichtenštejnského panství.
Po získání tohoto pěkného cvičiště se začalo uvažovat o výstavbě vlastní tělocvičny. V roce 1924, vzhledem k dobré činnosti jednoty a pořádání společenských akcí, vlastnil již fond pro stavbu tělocvičny 50.000 Kč. Společnost mistrů tesařských v Praze nabízela inzerátem pavilon postavený na živnostenské výstavě v Praze. Byla to dřevěná stavba na zděné podezdívce v rozměrech 30 x 18 m. Stavba stála na výstavišti 135.000 Kč, Sokolu ji nabídli po smlouvání za 45.000 Kč s podmínkou, že musí být v určitém termínu z výstaviště odklizena. Vzhledem k tomu, že se činovníci Sokola zavázali, že sami pavilon rozeberou a odvezou vlastními povozy, byla částka snížena na 25.000 Kč.
Na jaře 1925 se začalo se stavbou tělocvičny a již 25. prosince 1925 byla sokolovna hotová a odevzdána veřejnosti slavnostním provedením Jiráskovy "Lucerny". Získáním vlastní tělocvičny se činnost zmnohonásobila. Konečný nácvik na VIII. všesokolský slet v roce 1926 byl dokončen již v nové tělocvičně.
Z těchto let největšího růstu sokolské jednoty patří k zaznamenání i jeden z největších podniků, který byl kdy ve Škvorci pořádán. Byla to "Staročeská pouť" pořádaná 21. srpna 1927. Sešlo se tolik návštěvníků z blízkého i dalekého okolí, že ještě pamětníci na tento podnik rádi vzpomínají. Na vstupném a jiných atrakcích se vybralo přes 30.000 Kč a i přes značnou režii, byl čistý zisk 10.000 Kč, což byl na tehdejší dobu mimořádný obnos.
V roce 1927 se vlivem blízkých Úval začala hrát ve Škvorci česká házená a začala se trénovat lehká atletika. Ale oba sporty neměly dlouhého trvání, protože chyběl hráčský základ. Daleko více se začala rozvíjet kopaná.
Rozvoj fotbalu po 1.světové válce způsobil hromadné zakládání klubů tohoto sportu i na vesnicích. Někteří zájemci ze Škvorce hráli od roku 1926 v blízkém Doubku za tamní Čechii.
Z iniciativy prvních zájemců došlo k založení Sportovního klubu ve Škvorci. Ustavující schůze se konala 16. května 1928 v hostinci. I když mnozí, kteří sportovní klub zakládali, byli cvičenci Sokola, řada z nich i členy jednoty, nedošlo ke shodě tělovýchovné činnosti ve Škvorci a zpočátku ani k žádné spolupráci. Vlivní činitelé Sokola pohlíželi na sportovní činnosti nové tělovýchovné organizace nevraživě. Získání hřiště bylo velkým problémem. Obec nabídla pozemek až u Doubeckého lesa. Porozuměním tehdejšího majitele sladovny byl pronajat jiný pozemek, kde bylo prvně hráno 3.11.1928 s S.K. Český Brod o škvoreckém posvícení. První zápas kopané byl škvoreckými sportovci sehrán na jaře v Kouřimi s výsledkem 6:6.
Rok 1929 byl ve Sportovním klubu jedním z nejlepších v činnosti po založení. Byla to nejen pravidelná sportovní činnost, ale i nová organizace přinesla do dění obce pestrou činnost společenskou, která klubu přinášela hospodářské výsledky, tolik potřebné. Byl založen hudební odbor, který v letních měsících koncertoval v hostinci na "Dupandě". Pořádali se taneční zábavy, I. sportovní karneval, na kterém koncertovala i Kmochova hudba z Kolína. Byl získán nový pozemek pro hřiště od p. Krejčíkové u Líp.
Byl uspořádán slavný zájezd do Sázavy, kterého se na 3 autech zúčastnilo 113 osob. Velkým úspěchem bylo sportovní vítězství nad S.K. Sázava 7:3 a 650 Kč čistého zisku.
Byla učiněna přihláška do čsl. fotbalového svazu. Hráči, kteří hráli a byli registrování v jiných klubech, hlásili přestup. Již v té době bujelo kupování hráčů. Ze zápisu se můžeme dovědět, že za Pepika Erbena z Meteoru Žižkov, jednoho z nejlepších hráčů té doby, bylo zaplaceno 80 Kč. V letních měsících provozoval Sportovní klub pravidelnou sportovní činnost. V zimě se nácvik přenesl do tělocvičny. A tak čteme zápis z výborové schůze, že kopaná se v tělocvičně hráti nedovoluje.
Velký společenský i finanční přínos pro jednotu mělo pořádání šibřinek v období pěti let pod různými názvy, např. "Na severní točnu", "V džungli", "V pekle" aj.
V roce 1930 zřídil Sokol ve Škvorci vlastní kino, na jehož zřízení přispěl škvorecký rodák pan Václav Černý darem 10.000 Kč.
V roce 1932 dne 3. března potkala sokolskou jednotu katastrofa. Vyhořela dřevěná sokolovna.
Na novou sokolovnu se sbíralo po obci i po jednotách v celé republice. Pojišťovna vyplatila 21.000 Kč, na sbírkách se sešlo 52.000 Kč, dluh na nové sokolovně zůstal 103.000 Kč. Novou stavbu prováděl stavitel Hlaváček z Třebohostic, takto člen jednoty, mecenáš p. Černý věnoval znovu 10.000 Kč na zakoupení shořelého promítacího stroje. Mimo brigádních hodin bylo věnováno nové sokolovně, pracovali nejen členové, ale i větší část občanů, pomohli i členové sportovního klubu. Po dobu stavby nové tělocvičny se cvičilo u Zálabských.
Nová budova sokolovny byla slavnostně otevřena 6. července 1933 slavnostní akademií, jež byla současně vzpomínkou na 35. let trvání jednoty.
V mužstvu kopané se v letech 1932 - 1933 stala řada výměn, objevili se noví hráči jako Forst, Holeček, Pikner, ze žižkovského Teamu byl získán Josef Cinkán. Oddíl kopané byl po přihlášení do Středočeské župy kopaní zařazen do V. třídy, v níž hrála velmi dobrá mužstva a kterou hned napoprvé vyhrál.
V roce 1933 byl založen oddíl stolního tenisu, který vedl Josef Votava. Hrálo se na dvoře a po kuželníkem "Na růžku". V tomto roce byl založen dramatický odbor. Ochotnické divadlo hrály tehdy ve Škvorci tři divadelní soubory - Sokol, divadelní kroužek Budoucnost a sportovní klub.
2. července 1933 bylo sportovní slavností vzpomenuto 5. výročí založení sportovní činnosti ve Škvorci. Na slavnostní schůzi přišli i zástupci Sokola, takže po pětiletém trvání skončilo období vzájemné nevraživosti obou organizací, ovšem ne ještě ke spolupráci.
Na podzim roku 1933 se začalo s budováním nového hřiště sportovního klubu na pronajatém pozemku. Hřiště bylo otevřeno k pravidelnému provozu na jaře 1934.
V roce 1935 bylo otevřeno zvukové kino.
V roce 1937 vznikla ve Škvorci třetí tělovýchovná organizace z iniciativy sociálně demokratické strany, Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ). 24. dubna 1937 se sešla u Zálabských první schůze přípravného výboru. V září bylo u "Zálabských" zahájeno první cvičení. Scházelo se z počátku 10-12 mužů. Cvičilo se 2x týdně a zpočátku nebylo žádné nářadí.
Rok 1938 - ohrožení republiky a mobilizace - přinesl do činnosti tělovýchovných organizací narušení. Sokol nacvičoval na X. všesokolský slet, který se konal v červenci v Praze a byl manifestací za udržení svobody státu.
Nástup války dolehl na všechen náš lid a tím i na tělovýchovnou činnost. Na jaře 1941 došlo k rozpuštění Sokola, DTJ přestal se svou činností a v činnosti zůstal přes obtíže jen Sportovní klub. V letech okupace se hrál ve Škvorci dobrý stolní tenis, který se probojoval do finále I. třídy župního mistrovství.
V roce 1943 byl založen hokejový oddíl. Nadšení pro tento sport bylo veliké.
Po rozpuštění Sokola se sloučily oba divadelní soubory a hrálo se často divadlo a pořádaly programové večery.
Po konci války se oživuje tělovýchovná činnost v Sokole i sportovní v S.K.. Usnesení vlády nové republiky o sjednocení tělesné výchovy bylo ve Škvorci bráno vážně. Pro sjednocení v tělovýchovnou jednotu všech 3 organizací byli všichni, jen jméno Sokol nechtěli připustit zástupci DTJ. Bouřlivá schůze skončila nezdarem a rozhodnutí o sloučení bylo odsunuto o další 3 roky.
Sokol zahájil svoji činnost hned po osvobození, ustavil nový výbor a začalo se s nácvikem na XI. slet. Sportovní klub postihla těžká ztráta odchodem mnoha hráčů, členů a funkcionářů do pohraničí. DTJ chtěla zahájit také cvičení, ale po odchodu některých členů, doporučila mladým, aby zatím cvičili v Sokole.
Po roce 1945 získal Sokol chatu v Příchovicích v Krkonoších z Fondu národní obnovy a každé prázdniny po řadu let tam konal zotavovací akce pro mládež. V roce 1946 byl obnoven i hudební odbor Sokola, který koncertoval při akademiích a oslavách, začalo se opět hrát divadlo.
Po únorových událostech 1948, které změnily politickou strukturu ve státě, došlo ke změnám i u nás. V červnu se ještě cvičenci Sokola zúčastnili župního sletu a v červenci XI. sletu ČOS v Praze. Na dlouhou dobu naposledy. Na podzim 1948 dochází dle rozhodnutí vlády ke sjednocení tělesné výchovy. Nejaktivněji se za sjednocení postavil sportovní klub. V jednotě Sokol někteří členové viděli sloučení neradi a a přestali v jednotě pracovat. Činnost divadelní a společenská téměř ustala a tím se prohloubili hospodářské potíže. Cvičení skoro stagnovalo, cvičilo se nepravidelně a jen s mládeží. V roce 1950 vzhledem k nedostatku hráčů se sloučil oddíl kopané s oddílem z Přišimas.
Oživení nastalo až v roce 1953, kdy se začaly poměry v jednotě konsolidovat. Začal se opět hrát hokej a stolní tenis, začalo se opět pravidelně cvičit i se žactvem, jen dospělí zatím necvičili. V roce 1954 došlo opět k osamostatnění fotbalového klubu od Přišimas a byl založen oddíl šachů.
V roce 1955 se konala I. celostátní spartakiáda, na niž škvorecká jednota nacvičovala společnou skladbu mužů a žen. V roce 1956 postoupil opět po 10 letech oddíl kopané do II. třídy, došlo na opravu sokolovny, na niž přispěl částkou 30.000 Kč OV v Českém Brodě.
V roce 1958 byla slavnostní schůze k 60. výročí trvání jednoty a 30 let sportu ve Škvorci, byla obnovena odbíjená, a po řadě jednání došlo k vyvlastnění pozemku na hřišti v Oboře, který byl dán jednotě do trvalého užívání. V roce 1959 byl pozemek oplocen a rozšířen o část na plánované kluziště. V roce 1960 se zahajuje stavba šaten v akci Z.
Rok 1960 byl rokem územních změn ve státě. Naše obec, a tím i jednota, přešla ze zrušeného okresu Český Brod do nového okresu Praha - východ. Cvičenci Sokola se zúčastnili II. celostátní spartadiády v Praze. Následující rok 1961 byl nejúspěšnějším v historii škvorecké kopané. Po vyhrání okresního přeboru postoupil oddíl kopané do I.A. třídy, kde hrál 2 roky a sestoupil v roce 1964 jen v rámci reorganizace soutěží.
V roce 1963 bylo dobudováno kluziště s osvětlením a kabinami.
V jubilejním roce 1968 bylo dokončeno a dáno do trvalého užívání tělovýchovné středisko v obci, opravuje se sokolovna, oddíl kopané hraje I. B. třídu, lední hokej postoupil do I. A. třídy, žactvo hraje stolní tenis, v jednotě cvičí všechny složky.
Čerpáno z publikace 70 let T.J. Sokol 1898-1968, 40 let sportovců ve Škvorci 1928-1968, vydala TJ SOKOL ŠKVOREC
Chci si přečíst zprávy starostky
