Starosta Úval zná Škvorec skoro jako svoje boty

Ve Škvorci ho můžete potkat poměrně často. Loni v létě tu byl například na Nokturnu spolu s hejtmankou Petrou Peckovou, letos jste ho mnozí zahlédli také na Dni Země na Klepci nebo cestou z volejbalu na Ervetu. Domluvili jsme se, že až pojede za Martinou Vodičkovou, že si spolu popovídáme pro náš zpravodaj.

Před několika lety jsme se potkali poprvé U Vacků, když jste šel z volejbalu. Ani jsem nevěděla, že to lesní hřiště se aktivně využívá. To už jste se s Martinou znali. Jak k tomu vlastně došlo?

„Martina mi napsala mail, jestli nesháním někoho na městský úřad, na projektový management nebo něco podobného.

Martina Vodičková: „To bylo v roce 2016“

„Pozval jsem ji na pohovor a jak jsem s ní mluvil, tak mi došlo, že neshání práci, ale spíše praxi ohledně angažmá ve Škvorci. Nelíbilo se jí, jak to ve Škvorci vypadá a jak stagnuje. Sám jsem si něčím podobným kdysi prošel, když mi můj kamarád ze Švýcarska v jedné otevřenější chvíli položil zarážející dotaz.

Nemohl pochopit, proč jako majitel úspěšné firmy žiju sice v krásném domě ale ve slumu. Musel jsem se na Úvaly podívat jeho očima a vlastně měl pravdu. K domu jsem jezdil bahnem, každé dva týdny jsme vyváželi žumpu, vodu jsme brali ze studní, ulice vypadaly, jak když jimi projela sovětská armáda, skoro nic tu nebylo.

Najednou v mých očích Úvaly vypadaly jako po válce. Takže jsem Martině rozuměl. Z jejího pohledu se Škvorec vůbec nerozvíjel, pokud rozumíme rozvojem rozvoj občanské infrastruktury, a ne, že se zastavuje do celého širokého okolí. Já jsem jí tenkrát doporučil kolegyni starostku z Tuklat, která zrovna potřebovala někoho k sobě na úřad, kde byla na práci úplně sama.

Napadlo mě, že by jejich spojení mohlo být pro obě přínosem, což se nakonec potvrdilo. Martina si osahala, co je to řízení obce a dobře se připravila na to, co ji pak čekalo tady. Ale samozřejmě žádná praxe vás nepřipraví na to, co zažijete ve vlastním městysu. Proto jsme pak spolu řešili různé věci, když se mě už jako starostka ptala na mé zkušenosti z Úval.

Hlavně takové ty kostlivce, co každou chvíli odněkud vypadli. Většina věcí ale souvisí s územním plánem.“

Můžete být nějak konkrétní?

„O územním plánu mohu říct, že je to problém většiny obcí v okolí Prahy, protože ty předchozí radnice nastavovaly naprosto nesmyslně velký územní plán. Šly tak na ruku developerům, o těch motivacích člověk může jen spekulovat. Někde to bylo z nezkušenosti, svoji roli mohly hrát i ekonomické zájmy. To je realita.

S následky ale bojují současná zastupitelstva, kterým chybí kapacity školek, škol, zdravotnické péče, chybí kapacity vody i kanalizace. Bohužel lidi už si nepamatují, že ta příčina vznikla třeba před nějakými 8, 10 lety a ty dopady jsou na radnice stávající. Takže je potřeba se vždycky koukat, když někdo něco slibuje ve volbách nebo navrhuje, do jakého kontextu jsou ty sliby zasazené a jestli jsou ty sliby splnitelné.

A jestli to navíc není někdo, kdo sám ty problémy dříve zavinil. To je zrovna v souvislosti s podzimními volbami aktuální téma.“

A vy budete teď znovu na starostu Úval kandidovat?

„Nebudu kandidovat.“ Martina Vodičková: “S Petrem jsme už o tom mluvili, že se chce teď naplno věnovat dopravě na Kraji.”

To se dostáváme k tomu, že máte skoro dva roky na starosti veřejnou dopravu ve Středočeském kraji. Takže stojíte i za novou linkou Úvaly-Říčany?

„Ta myšlenka tu byla už dřív, když jsme se potkávali s Martinou. Měl jsem od ní informace, že linka do Říčan by byla fajn a je o ni velký zájem. Takže když jsem se stal krajským radním, tak jsem o tom začal jednat se starosty dalších obcí, samozřejmě i se starostou Říčan. A podařilo se se všemi na nové lince 686 domluvit.“

Kdo vlastně vymýšlí nebo určuje číslo linky?

„Není to žádná jaderná fyzika. Obecně platí, že máme s Prahou společnou databázi číselných řad pro busy. Platí, že pro busy, které jezdí do Prahy a z Prahy jsou vyhrazené řady do čísla 415, od 416 dále se jedná o regionální linky.

No a pak se projektanti snaží, aby pokud je nějaká páteřní regionální linka, aby měla „hezké“ číslo, které se dobře pamatuje.“

Co ještě v rámci své pozice řešíte? Všechny nás zajímá, kdy budou nové obchvaty a silnice.

„Mám na starosti mimo jiné výstavby záchytných parkovišť P+R a výstavby cyklostezek.

Co se týče obchvatů, v tuto chvíli se řeší územní rozhodnutí pro obchvat Škvorce mezi Úvaly a Říčany. U Říčan byl problém, který se už podařilo vyřešit, takže si myslím, že během dvou nebo tří let by mohlo být stavební povolení. A současně jsme začali připravovat projekt východní tangenty, to znamená obchvat Úvaly-Jirny, a to souvisí i s tím, že se bude stavět vysokorychlostní terminál železnice v Nehvizdech, kam pak budete mít ze Škvorce rychlé spojení. A v roce 2026 by se měla začít stavět přeložka I/12 Štěrboholy-Tuklaty, což souvisí s výstavbou 511 Modletice-Běchovice. A tady byla radnice Škvorce hodně aktivní v tom, aby se dělaly důsledně protihlukové valy. Žádná postavená zeď, ale takové ty zapuštěné, přírodě co nejbližší, valy se zelení.“

Martina Vodičková: „To si hlídá Bára Seidlová. Ona je v těchto věcech hodně pečlivá, protože je to věc, která naše okolí ovlivní jednou pro vždy.“ „Ano, s Bárou Seidlovou jsme hodně ve spojení. Máte ve Škvorci výhodu, že projektování komunikací je její povolání. To není u menších obcí obvyklé mít takového profesionála v zastupitelstvu.“ To je hezké slyšet. A také musím říct, že zase já mám nyní dobrý pocit z působení Středočeského kraje.

V roce 2013 jsem se pokoušela obvolávat různé instituce a zjišťovat, kdy je reálné, že pojedu po okruhu do Strašnic za 10 minut. Po několikadenním telefonickém maratonu jsem se dostala k nějakým skeptickým projektantům, kteří se mému dotazu, zda to bude do deseti let upřímně, zasmáli.

Moc vám děkuji za rozhovor a že jste si na nás udělal čas. 

Alena Dryáková