Starý zámek

Během 90. let dvacátého století výrazně chátral a počátkem tohoto století byl již zámek v kritickém stavu. Nyní již opět získává svoji původní krásu díky velkorysé přestavbě nového majitele.

Zakladatelem a zřejmě i stavebníkem škvoreckého hradu (castrum), který je výslovně doložen až k r. 1404, byl pravděpodobně na konci sedmdesátých let 13. století významný dvorský a zemský úředník Domaslav.
Jména dalších majitelů Škvorce až do poloviny 14. století neznáme.

V druhé polovině 14. století vlastnili škvorecký hrad pražští Olbramovicové.

Novým pánem na Škvorci se stal v r. 1522 Zikmund Smiřický ze Smiřic, který staré nevyhovující hradní objekty kolem r. 1545 přestavěl na reprezentativní renesanční zámek.

Dalším významným majitelem hradu byl Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, který však zemřel ve věku 24 let v r. 1618 a hrad zdědila jeho sestra Markéta. Po bělohorské bitvě se ujal správy celého majetku Albrecht z Valdštejna, poručík jejího šíleného bratra Jindřicha Smiřického, po jehož smrti uplatnil své dědické nároky (Valdštejnova matka byla z rodu Smiřických). Stal se novým pánem Jičína i ostatních statků Smiřických a nastoupil cestu k závratné moci a slávě.

Švédové 27. listopadu 1639 škvorecký zámek vydrancovali a poté zapálili. Při požáru se propadly stropy nad několika paláci zámku, kde bylo také vězení pro poddané.

Zámek pak dlouho ležel v troskách. Do r. 1654 přikryla vrchnostenská správa došky pouze hořejší palác, ale v dalších letech v opravách zřejmě nepokračovala.

Za Lichtenštejnů zámek zpustl tak, že byl pokládán za zříceninu.  Celý zámek pak již naposledy obnovila Marie Terezie kněžna Savojská roz. Lichtenštejnská (zemřela r. 1772), která bydlela takřka půl století v severní části zámku (1729-1772).

Do dnešní podoby byly zbytky původního zámku ve Škvorci i s jeho okolím upraveny v r. 1964.

V roce 1994 byl zámek obcí prodán, nový majitel začal s rekonstrukcí střechy, kterou ovšem nedokončil a do zámku začalo pršet. V souvislosti s tím se zbortily krovy, propadla střecha a částečně podlahy v jednotlivých patrech. V současné době je zámek ve velmi špatném stavu.

Součástí zámeckého hospodářství byl i pivovar ze 17. století, který až do r. 1986 sloužil jako sladovna.

Před kamenným mostem do Starého zámku stojí hodnotná socha sv. Prokopa z doby před r. 1735 z dílny M. B. Brauna.